Knížecí rodový zákon

Knížecí rodový zákon

JJ dědičný princ Alois z Lichtenštejna

Rodový zákon knížecího rodu Lichtenštejnů stanoví mimo jiné pravidla pro dědičné následnictví trůnu, plnoletost či opatrovnictví.

Vlastní rodová pravidla zná Knížecí dům Lichtenštejnska již po po celá staletí. Dnes platný rodový zákon pochází z roku 1993. Ani ústava knížectví ani mezivládní smlouvy jej nemohou změnit ani zrušit. Ke změnám je zapotřebí dvoutřetinová většina všech členů Knížecího domu s hlasovacím právem.

Kníže jako hlava rodiny

Kníže je vládcem Lichtenštejnského knížectví, hlavou státu a předsedající knížecích nadací. Jako hlava rodiny dbá kníže dle rodového zákona “o pověst, čest a blahobyt“ knížecího rodu Lichtenštejnů.

Následnictví trůnu

Rodový zákon rovněž určuje následnictví trůnu dle pravidel prvorozenství. Podle něj je následníkem trůnu vždy prvorozený z nejstarší dědičné linie. Pokud jedna linie vymře, následuje druhá, společnému předkovi nejbližší linie. Tato pravidla posloupnosti platí již od roku 1606. Po smrti hlavy rodiny převezme jeho nejstarší syn povinnosti hlavy státu, vládce knížecího rodu a předsedajícího knížecích nadací.

Kníže může příštího právoplatného plnoletého dědičného prince určit svým zástupcem. A to v v případě přechodné indispozice vládnoucího knížete nebo jako přípravu dědičného prince na trůn. V duchu včasného plánování nástupnictví delegoval kníže Hans-Adam II. již 15. srpna 2004 výkonné pravomoce na dědičného prince Aloise a jmenoval jej svým zástupcem.