Skip navigation Scroll to top

Scroll to top

Dějiny rodu

Jméno Lichtenštejn se poprvé zmiňuje kolem roku 1136. Hugo z Lichtenštejna se pravděpodobně nazýval podle hradu Liechtenstein jižně od Vídně. Nepřerušená rodová linie začala Jindřichem I. z Lichtenštejna (zemřel 1265/66).

Kníže Franz Josef II. a kněžna Gina
More information Kníže Franz Josef II. a kněžna Gina

Jindřich I. z Lichtenštejna obdržel od českého krále Přemysla Otakara II. jako svobodný majetek panství Mikulov na jižní Moravě. Tento dar měl pro Lichtenštejny zásadní význam. Rodina jím získala, vedle svých panství v Rakousku, i značný majetek v českých zemích.

Ve 13. století se rodina rozdělila na tři větve – lichtenštejnskou, rohravskou a petronellskou. Poslední dvě jmenované vymřely hned v další generaci, což vedlo ke ztrátě značné části rodového majetku.

Rodový zákon zabezpečuje majetek

K dalšímu dělení došlo na počátku 16. století, kdy na základě rodinné úmluvy z roku 1504 vzniká větev steyreggská, valtická a mikulovská. Pouze valtická větev přežila. Tentokrát se však dobře promyšlený rodový zákon postaral o to, aby majetek vymřelé linie přešel na žijící části rodu.

Knížecí rod a Lichtenštejnsko

Od chvíle, kdy kníže Karel I. získal v roce 1608 dědičný titul říšského knížete, snažil se k němu knížecí rod Lichtenštejnů získat také odpovídající území. Až v roce 1699 získal kníže Johann Adam Andreas I. panství Schellenberg a v roce 1712 hrabství Vaduz. Zámek Vaduz je v majetku lichtenštejnských knížat od roku 1712. Po sjednocení těchto dvou majetků došlo v roce 1719 k povýšení na říšské knížectví Lichtenštejsnko.

Za vlády knížete Jana I. zahrnul Napoleon Lichtenštejnské knížectví v roce 1806 do Rýnského spolku a tím položil základ k samostatnosti země. Všichni dnes žijící členové rodiny jsou potomci knížete Jana I.

Kníže Johann II. dal Liechtenštejnsku v roce 1921 Ústavu vycházející z principů parlamentní demokracie. Kníže Franz Josef II. ustanovil jako první kníže vůbec Lichtenštejnsko svým sídlem. Díky jeho úsilí si mohla země uchovat za 2. světové války svoji nezávislost.

Vládnoucí kníže Hans Adam II. se zasazuje zejména o nezávislou zahraniční politiku Lichtenštejnska. Pod jeho vedením se Lichtenštejnsko stalo v roce 1990 členem Organizace spojených národů (UNO) a v roce 1995 Evropského hospodářského prostoru (EEA).

If you do not wish to accept Cookies from the Site please either disable them using your internet browser settings or refrain from using the Site.
For detailed personal information on how we use cookies please see our .
Privacy Policy.